pondělí 25. března 2013

Tak. Šmitec.

A nazlobila jsem se. Na sebe. A doufám, že už definitivně! Prostě hotovo, šmitec! Vážně už je to neúnosné! Je pondělí a tudíž začnu! A s čím? No jasně že se cvičením! Jsem notorický oddalovač - znáte to: však začnu v pondělí, od příštího týden, od příštího měsíce. No, možná od příštího života. Pchchchche.

Za prvé - jsem obézní.
Za druhé - už mě to nebaví.
Za třetí - chci si kupovat normální velikost oblečení.
Za čtvrté - CHCI TO ZVLÁDNOUT!!!!!

Takže začínáme. Chtěla jsem se vám vyfotit, abyste pak měly důkaz místo slibů, ale tak nějak jsem se nevešla do záběru :-) /kecám/ Holt mi budete muset věřit. A já si zase beru jako závazek vás nezklamat!

Samozřejmě vím, že to není jen o pohybu, ale o vyváženosti pohybu a stravy. Mým největším problémem je právě pohyb. V práci prostě 8 hodin sedím a pak se svezu trolejbusem domů. Takže se zaměříme na ten pohyb.

*edit*
Moje 8 hod. pracovní doba nicméně není zrovna pravidelná. Střídá se mi ranní směna s odpolední, což není tak hrozné. Ranní směny jsou v pohodě, horší to bývá s odpoledními, jelikož mi směny začínají různě, a to ve 12 hod, 13 hod, 14 hod., 15.15 nebo 16.15 (Nutno podotknout, že ne pravidelně). Někdy je náročné, najít si čas na cvičení, když člověk přijde domů ve 2 ráno, jde spát a třeba další den jde do práce na 12 hod.

Dnes mám za sebou:

Hezký začátek týdne, dámy!

                                                                Evelin♥

43 komentářů:

  1. Ber to tak, že režim "osm hodin v práci a domů" je hubnutí ještě poměrně přátelský. Je v něm pravidelnost, tzn. v poledne se asi stíháš najíst a po příchodu z práce máš s klidem čas na to si do krabiček připravit svačinu, případně i oběd (pokud nechceš nebo nemůžeš jíst v práci) na další den. A ještě si můžeš večer zacvičit. (Už je dlouho vidět, tma od čtyř odpoledne, uznávám, spoustě lidí, včetně mě, bere chuť k čemukoli.) Já osobně jsem třeba jeden den v týdnu teď mimo domov od sedmi od rána do sedmi do večera. Jako vysokoškolák mám nepravidelný režim, ve škole bývám do večera a po příchodu domů nemyslím na to, co zítra posvačím, ale leda tak na to, jak stihnu všechno, co stihnout musím a věčně nestíhám. Chodit do práce s pevnou pracovní dobou je super výchozí pozice, tak se toho neboj. Ber to tak, že zhubnout se samozřejmě dá kdykoli, ale v určitých podmínkách se to dodržuje trochu snáz. Tobě se lepší příležitost naskytne už tak možná v důchodu, to budeš mít asi času přehršel. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych tedy ráda podotkla, že sice mám 8 hod. pracovní dobu, ale nikoliv pravidelnou. Dělám na směny, a to ne klasická ranní nebo odpolední, ale v týdnu se mi směny střídají třeba tak, že na odpolední jdu na 14, na 12, na 15.15, na 13, na 16.15. To moc pravidelný rytmus není. Lepší je to samozřejmě s ranní směnou.

      Vymazat
    2. Tak tohle člověku asi dost zahází s režimem dne, ale nejspíš už sis na to zvykla, když takhle delší dobu pracuješ. Pro mě je představa, že bych musela ráno vyvíjet fyzickou aktivitu, protože večer na to není kdy, dost smrtící. A ten pohyb je hlavní problém, většinou, máme prostě sedavá zaměstnání a věnujeme se donekonečna rozvoji našeho duševna. Dneska se nikdo nesebere a nejde kopat na pole brambory. Jinak s motivací, proč se hlídat, to mám stejně, chci si především v obchodě moci vybírat podle toho, co se mi líbí a ne podle toho, co mi je a skončit u okrajové velikosti XXL (tu jsem téměř před třemi lety skutečně nosila). Na druhou stranu, dokud se vejdu do Mka, odmítám se trápit skutečností, že existuje něco jako XS. :-)

      Vymazat
    3. Přesně, s tím režimem je to fakt šílené, zvykala jsem si téměř 3 měsíce a pořád to se mnou malinko cvičí :-( Naprosto souhlasím, že hlavní problém je právě ten pohyb :-( Já se nehodlám nijak týrat a trápit, ale chtěla bych tu konfekční velikost 44 stáhnout na 40, tak uvidíme, jak mi to půjde :-)

      Vymazat
    4. Ono jsme právě v docela přelomové době, kdy zkrátka musíme změnit stravovací návyky. Jasně, máme tu klasickou českou kuchyni, je hrozně dobrá, hrozně těžká a kalorická. A současně k tomu máme zaměstnání, kdy trávíme osm hodin vsedě. Buďto to nemůžeme tolik jíst nebo si ten pohyb musíme dodat prostě "uměle" a vydat se sportovat. A někde si to každý musíme vybalancovat, kolik toho můžeme sníst a jak se u toho musíme hýbat. Já se teda přiznám, že jsem fakt obézní byla (velikost 44 u tebe NENÍ obezita, neboj :-) a u mě za tu váhu mohly právě stravovací návyky, který jsem si přinesla z dětství, prostě jsem byla zvyklá se cpát omáčkami a houskovými knedlíky. Jediná zelenina, kterou jsem znala, byla dušená mrkev nechutný konzistence ze školní jídelny. Naučila jsem se jíst víc zeleninu a nezdravosti si hlídám, houskový knedlík nemusím mít každý týden, stačí jednou za čtvrt roku a nemusím jich sníst šest, když mi stačí jeden. Já vážila fakt hodně a to jídlo chtělo nějakým způsobem narovnat, to bych neměla šanci spálit, leda bych byla vrcholový sportovec. (Můj přítel do sebe hází, na co přijde, ale on je teda chlap skoro sto devadesát centimetrů výšky a bývalý závodní sportovec, na něm to není vidět.)

      Vymazat
    5. Přesně tak, člověk pomalinku "stárne" a metabolizmus se zpomaluje :-( Já osobně ty knedlíky obecně moc nemusím, ani tu českou těžkou kuchyni. Ale svíčková jednou za čtvrt roku musí být :-D Já myslím, že obezita se neměří ani tak velikostí oblečení, ani možná váhou, ale spíše BMI indexem. A všechny tyto charakteristiky jsou na takových úrovních, že se mi to nelíbí :-) Velikost 44, váha 92 kg, BMI 32 :-/

      Vymazat
    6. Tak mně přišla velikost oblečení ošidná z toho důvodu, že sama mám velikost 40-42 (kalhoty 40, vršek jak co, 40 i 42) a to mám BMI v normálu a navíc jsem malá. Prostě jsem stavěná jinak, velká prsa a velký zadek (nezmizelo ani se zhubnutím, pořád mám úzký pas a prsa čtyřky), křivky a do oblečení šitého na modelkovsky rovné míry se nevlezu. Jsou i tací, co se za oblečení velikosti 44 stydí a označují ho za nadměrný, přestože na nich nadměrný není a nemůže být, protože měří 180 centimetrů a holt nemají extrémně rychlý metabolismus, ani do vínku danou chlapeckou postavu a ani tvrdě nehladoví, aby měli sotva padesát kilo. Celý je to jednak o výšce, jednak o tělesný konstituci a velmi orientačně o BMI. Mně česká kuchyně už taky moc neříká, objevila jsem prostě jiný chutě, chce to jen se toho nebát. Mor je teda čokoláda (sušenky nemusím) a slaný pochutiny, holt kdo by rád nemlsal, ale tak ovládám se, co mi zbývá. :-) Kdybych jedla tak, jak chci, nemám šanci to vydat. Jednou započatý boj s váhou je na celoživotní hlídání se, už jsem se s tím smířila. :-) Těch mínus dvacet kilo mi za to stojí. Držím palce. :-)

      Vymazat
    7. Máme podobný cíl!!!! Jak jsi daleko?

      Vymazat
    8. Já? No, těch dvacet kilo (možná dvaadvacet, jsem se v nejkričtějších obdobích ani nevážila, to si jen tak matně pamatuju, co jsem měla asi nejvíc a vím to) je už dole, už jen jen držím. :-)

      Vymazat
    9. Tak to jsi obrovská sikulka! Moc drzim pesti,at vydrzis!

      Vymazat
    10. Děkuji, jsi moc milá. Cca za rok a půl to bylo dole, ono to bezesporu jde i rychleji, to já vím, nicméně, já to moc nehrotila. Podle mě nefunguje takové to: "Tak a teď jsem se naštvala a od pondělka." Člověk asi musí dozrát a umět to vzít jako nikdy nekončící práci na sobě sama, ne jako prudký a impulzivní rozhodnutí pramenící z nějaké emoce, jak teď jsem naštvaná a teď do toho půjdu. Mně se v té době kompletně přetočil celý život a měla jsem dost práce s tím vstřebat ještě další změny (nový chlap a nová škola), takže to šlo tak, jak to šlo. Ale uspěchat se to taky nedá. Jinak to nevydržíš a hlavně neudržíš. Cca rok a půl už jsem teď na stejný váze, tak snad teď už napořád vydržím. :-) Nepřeju ti odvahu, odhodlání nebo vůli. Jestli tě tyhle komentáře alespoň malinko přiblížily k přesvědčení, že se to prostě dá zvládnout, budu ráda a držím ti všechny palce. :-)

      Vymazat
  2. Evelinko, tohle jsi mi připomněla:
    http://www.1000vecicomeserou.cz/552-az-od-1-az-od-pondeli-atd/

    A já ti fandím, protože já bojuji společně s výživovou poradkyní a taky to není ono (aneb kazím si to sama). (rennnie)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, ano, četla jsem :-) A jsem přesně ten případ, ač samotnou mě to sere :-) Kam chodíš k poradkyni? A nekaž si :-( Je to škoda :-(

      Vymazat
    2. Přesně tohohle jsem se u sebe bála - že to budu odsouvat a nikdy vlastně nezačnu. Tak jsem začala v době, která je ke cvičení a dietě úplně nejmíň vhodná - někdy asi tak ve středu týden před Vánoci. Nedržím teda nějakou šílenou dietu, spíš si hlídám, abych měla dost bílkovin a jedla pravidelně během dne, ale to cvičení jsem vzala poctivě. Výsledkem po 3 měsících snažení je to, že jsem svou fyzickou zdatnost dostala z mínusových hodnodnot lehce nad nulu, mám trochu svaly a nebolí mě záda :) Můj cíl je asi trochu netradiční - s propnutýma kolenama si v předklonu položit trup na nohy - to ovšem znamená mít zpevněné břicho, nohy, záda a být celá pěkně protažená a uvolněná. Doufám, že to zvládnu do příštích Vánoc :)

      Vymazat
    3. Já myslím, že je to krásný cíl!

      Vymazat
  3. http://www.vyziva-zlin.cz/profil/

    Víš jak to je, někdo si na uklidnění zapálí, někdo si dá panáka a já se prostě najím (nebo čokoláda atd.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozumím :-( Jak to uděláme s tím plaváním? Už bych i začala chodit...

      Vymazat
  4. Ona je moc fajn, bere to tak na pohodu. Měla jsem k ní dojít s jídelníčkem a první můj úkol byl, abych jedla 5x denně. Nic nepočítat, nevážit, ale prostě aspoň nějaký řád dodat tomu mému jídelnímu chaosu. (r.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak hlavně, když tě nijak nenutí! To je nejdůležitější!

      Vymazat
  5. Evelins, tak to jsme na tom stejně - já jsem začala minulý týden - protože už se na sebe nemůžu ani podívat. Upravila jsem si jídlo a zařadila cvičení (já nemám problém se zeleninou bo tak - spíš jsem závislá na sladkým :D - se prožeru k cukrovce :D :D)
    Doufám,že budeš dávat výsledky na blog :)

    Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budu, budu! proto jsem taky napsala dnešní článek - abych na sebe měla takový malý bič :-)

      Vymazat
  6. Tak držim palce ;)
    Já teda nemám problém se hecnout a začít. Ale vydržet. Protože já začnu, potom mám 4 dny pauzu, protože v domě menstruace cvičit nezvládám, jsme anemická i tak (a léčba mě vytáhne tak na dolní hranici normy), bolesti mám že se vyrovnají minimálně první polovině porodu. No a začínám zase od začátku protože i za tu krátkou dobu si neuvěřitelně odvyknu a všechno mi dělá problémy :/
    Utěšuju se tim, že Na STOBu v sebekoučinku je to výdeje započítávána i péče o dítě, takže nejsem až taková lemra :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Starost o dite je pekna fuska,takze myslim,ze o nejake lemre nemuze byt ani rec ;-)!

      Vymazat
    2. mrkni na příspěvek níže,je tam psáno o čaji Hanassaki.

      Vymazat
  7. Však cvič dopoledne, když máš odpolední ne? Je spousta kratičkých cvičebních programů, tak si dej něco jenom na půl hodky třeba. Určitě lepší jak nic :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano,mam to tak v planu! Snad mi to vyjde,jelikoz nekdy jsou ty smeny vazne blaznive :-(

      Vymazat
  8. Tak držím pěsti :) Já už cvičení držím 14 dní, zatím jsem ani jednou nevynechala, jsem na sebe hrdá. Se stravou už je to horší, ale postupně se lepším. Tak doufám, že budeme brzy všechn ve formě a spokojené.;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to ti moc gratuluji An.! zacatky jsou vzdy tezke a tys to zvladla! Paradicka!

      Vymazat
  9. Držím palce, je to jen ve tvé hlavě. Pohyb je zábava a jak si na něj zvykneš, špatně se odvyká. Kdybys chtěla třeba poradit s jídelníčkem, ozvi se, sice mám z toho "jen" bakaláře, ale někteří poradci mají 3 týdenní kurz a hnedka nám cpou do hlavy svoje moudra. Já se tím neživím - vadí mi forma, jakou se lidi nutí ze dne na den do něčeho, co jim ani nechutná/nebaví je a nemají vlastně motivaci, ale baví mě se v tomhle odvětví dál samovzdělávat.
    A dobu máš fajn, "jen" 8 h v práci má dneska málokdo, já dělám nepravidelně (někdy 2 dny ze 7, někdy 6) od 11 do 21 - 2:00, podle lidí a jelikož jdu do práce po probuzení a vracím se za tmy, je to těžší. Většinou to řeším posilovnou a intenzivním kruhovým tréninkem v půl 10 před prací.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych třeba ke komukoli, kdo nemá VŠ, nešla. Bála bych se, co ten člověk za krátký kurz umí, když jiný na to minimálně tři roky studuje. Jo, souhlasím, nejsem si jistá, jestli funguje taková ta motivace se naštvat, protože pak jsem na sebe nas... a dělám něco, co vlastně nechci. Musí mí něco spíš přepnout v uvažování, musím se spíš mít ráda a přijmout to tak, jak to je, že to bude stát něco úsilí, ale jde to, není to neřešitelný a půjde to pomalu a pozvolna. Ne se při pohledu do zrcadla naštvat, že zas nevypadám jak ta modelka v časopise.

      Vymazat
    2. Dekuju An za nabidku,jsi hodna,ale zvladnu to ;-) Nemam sice vystudovano přímo vyz.poradenstvi,ale chemii potravin a vim,co a jak.a vadi mi presne to,co tobe!
      Anonymni:Já taky ne,nejake rychlokvasske kurzy ve me nebudi duveru. Zdrave jsem se nazlobila,tak snad vydrzim! Nemam potřebu mít velikost S nebo tak,ale chci se citit dobre,coz mi má vaha momentalne neumoznuje.

      Vymazat
  10. Já ti závidím já se peru s opačným problémem :( .. a to přibrat...necvičím válím se furt a jenom jim :D ...a váha mi jde snad furt dolů :( už jsem občas zoufalá...

    www.lucieglam.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Verim,Lucinko,ze to musi byt neprijemna situace :-( Nemohou za tím byt problemy se stitnou zlazou?

      Vymazat
    2. Luci, já jsem na tom stejně. Vždycky jsem byla štíhlá, ale za posledního půl roku mi jde váha dolů a věřím, že je za tím stres. Necvičím, jím, co mi přijde pod ruku a hubnu. Nejvíc mě ale štvou a mrzí ty komentáře lidí že "já si tak mám na co stěžovat".

      Vymazat
  11. já jsem dneska začala též :D úplně stejný problém, úplně stejné pocity, tak doufám, že nám to vydrží! můj největší boj je stres, jakmile jsem ve stresu, tak žeru :( a tím, že zrovna píšu diplomku, mám se učit na státnice a hledat si práci si moc teda nepomáhám, nemluvě o mé zálibě ve sladkém :( dokopalo mě to až včera, kdy jsem si dala na sebe džíny, které jsem dlouho neměla a nestačila jsem se divit :/ takže začínám makat s Tebou! ;)

    OdpovědětVymazat
  12. Tak ja si treba myslim.ze je rozhodujici i ten moment nasrani.je to proste impuls zacit.ale pak je to proste beh na dlouhou trat a je fobry mit to rad a tesit se z toho.ja vim dobre se to rika... Ja cvicim tedka poctive mesic.predtim jsem byla na antibiotikach a v prdeli se zubem.pro me ten veeelky impuls prisel loni 17.4. To jsem se nastvala a proste jsem zacala.ja nepotrebuju hubnout. Spise zpevnit urcite casti. A znicit madla lasky:-)) to je muj cil a vysledky jsou videt sakra pomalu.
    Ty se svyma informacema a znalostma o jidle,fakt jsem trochu prekvapena,zes to nechala zajit tak daleko;-(ale ty prvni vysledky se spravnou stravou a rozumnym cvicenim prijdou hooodne brzo.
    Takze se tesim.ze tentokrat uvidime pokracovani:-))preju silu a odhodlani

    OdpovědětVymazat
  13. Ke zhubnutí pomáhá také detoxikace organismu,např.-čaj Hanassaki(ve Zdravá výživa),také mě zbavil menstruačních bolestí a bolestí hlavy během dvou měsíců,každý den aspoň větší hrnek vypít,piji ho už čtvrtý rok a cítím se výborně nebo Japonská houba,dá se sehnat na internetu,každý den zalijete mlékem a máte každý den kefír,výborná záležitost a je to velmi zdravé na vše.V Google zadejte Japonská houba.Sama jí mám a super.Žádné křeče,průjem apod.

    OdpovědětVymazat
  14. Držím ti palce Evelin, doufám, že budeš lepší jak já. Cvičila jsem asi týden a pak jsem najednou začala mít hodně věcí do školy a být celkově unavená, tak jsem přestala. Ale slibuji, že tento týden začnu.. poslední dobou pořád něco žeru a připadám si jak vepř. Zhubla jsem asi 5 kilo a nějaké 2 jsem zase přibrala, ale to bude asi v zimě normální.. doufám, že v létě zase zmiznou. :D

    OdpovědětVymazat
  15. Evelin, já už se snažím od ledna.. a skoro nic :(( Chodím běhat do fitka a cvičím i doma.. Budu mooc držet pěsti :))

    OdpovědětVymazat
  16. Evelin držím palce :) Já cvičím pravidelně už docela dlouho, ale kazím si to tím jídlem... třeba zrovna teď Nutellou :-D snad se v tom taky zlepším :)

    OdpovědětVymazat
  17. Taky jsem se do toho obula a za dva týdny mám pryč 5 kilo, což je docela rychlost, takže bych to chtěla zpomalit, abych si po konci hubnutí byla schopna váhu udržet. Každopádně ti držím palce a přeju hodně sil ;)

    OdpovědětVymazat
  18. Také jsem se včera na sebe hodně naštvala, docvičila jsem totiž Shred a pak dva týdny nehnula brvou, takže jsem se hezky nafotila, abych opravdu viděla, že je co spravovat a pustila se do Ripped in 30, tak jsem zvědavá na výsledky, doufám, že u toho vydržím :). Tobě držím moc palečky :).

    OdpovědětVymazat
  19. Milá Evelin,

    máš mou podporu a věřím, že ty to vydržíš a zvládneš..! :) Jsi šikovná a máš na to..:) Ale já si myslím, že obézní určitě nejsi!! Tak se nepodceňuj..:) A varuji tě, né, že budeš jednou hubenější než já, jasný? :D

    Domi..:*

    OdpovědětVymazat

♥ ♥ ♥ Děkuji vám za přečtení článku a všechny vaše komentáře. Ani netušíte, jakou mi dělají radost :-)! ♥ ♥ ♥